2014-05-11

jirka: (chata)

Nejspíš mě to mělo napadnout. Nebo možná bylo dobře, že mě to nenapadlo. Kdyby mě to napadlo, nestál bych teď nahatý v bytě, nehleděl bych na ošklivě modré nebe a neříkal si v duchu ,,zatracená práce". Seděl bych u svého počítače, vyvíjel nesmyslnou činnost, a dumal, jestli už jsem udělal dost práce, abych měl nárok jít ven a dát si na zahrádce pivo. Věc je jednoduchá. Jakožto člověk, který již mnoho let myslí, jsem si měl v první řadě uvědomit, že není možné jíst zvířata. Ani prasata, ani kravičky, rybičky či slepičky. Pak se člověk opravdu nemůže divit, že to na něj přijde z nenadání, rychle, že ani nestačí na záchod doběhnout. A i když uprostřed cesty se začínáte svlékat, zaručeně nedoběhnete.
Začínám zjišťovat, že život mi leze na mozek. Asi se budu muset jít léčit. Pořád se musím přesvědčovat, že jsem něco udělal správně. Vypnul jsem elektřinu? Plyn? Zamkl jsem byt? Vypnul jsem vodu ve sprše? Chodím se přesvědčovat, udělal li jsem to či ono každou chvilku. VŠECHNO ZBYTEČNĚ ŘEŠÍM. Moc o věcech přemýšlím a pak předjímám, co by, kdyby. Nevím kdy se to stalo, ale nebyl jsem takový. Takže se to prostě musím odnaučit. Ale nevím jak. Pořád myslím, a přemýšlím, v jednom kuse, na práci, co jsem udělal, co jsem měl udělat, a udělal jsem to? Druhý den pak v práci kontroluji, zda li jsem to udělal, zadal jsem to či ono do počítače? Včera jsem se vracel z domova zpět do práce, mohl jsem zavolat, nevolal. Radši jsem si zašel. Zrovna začalo pršet, pro Pána Boha, Bóže, zavřel jsem okno? A hned se dere myšlenka, objednal jsem to a to? A zaplatil jsem fakturu? Lezu do papírů, zaplatil, uf. A co je toto? Bóóže, složenka na elektřinu, kolik je? Musím rychle na poštu. A zavřel jsem to okno? Hřmí, bude bouřka, vytáhl jsem spotřebiče ze zásuvky a anténu z TV? Nakrmil jsem ledničku? A proč nemám pod kalhotami slipy? Zapomněl jsem si je obléci. Zrovna teď, když praskl zip. Tma před očima

Nevím proč, ale mám v ruce nůž. Probígla, kde jsem ho vzal? A proč slyším policejní houkačku, co jsem provedl? Zblednu a padnu vyčerpán na zem. Smrdím jak ponožky v podpaždí. Vedle křičí dítě, na které křičí matka, aby nekřičelo. Dítě vzhlédl k ní těkavýma očima, ušklíblo se, a začalo dál kvílet, jen výrazněji a kvalitněji.

Ps: koupil jsem si provaz, a te´d se učím smyčky. Proč to dělám?

Matematická analýza a počítačové modelování nám ukazují, že tvary a procesy, se kterýma se setkáváme v přírodě, jako je růst stromů, půdní eroze, tok řek, postupné tvarování vloček ( sněhových) chování mléka při nalévání do kávy a následném míchání, smích, který postupně nakazí větší skupinu lidí, to vše lze, navzdory zdánlivé magické složitosti, popsat interakcí matematických procesů, které jsou, pokud chceme mluvit o magičnosti, příjemně magické, ovšem pozor, magické ve své jednoduchosti.
Tvary které považujeme za náhodné, jsou ve skutečnosti produkty složitých posunů číselných sítí řídící se jednoduchými pravidly. A teď pozor. samotné slovo ,,PŘIROZENÝ” které často používáme ve významu ,,nestrukturovaný” , popisuje ve skutečnosti tvary a procesy, které vypadají tak nepochopitelně a složitě, že nejsme schopní vědomě vnímat jednoducé přírodní zákony v jejich působení.

A propo. I když toto všichni chápeme, mohl by mi někdo vypočítat, proč mi dnes ujel autobus před nosem???????????

◾ Tags: