jirka: (Default)
Koupil jsem si knihu, je jedno, jak se jmenuje. Je to o cestování duše mimo tělo, prý to pomáhá k sebeurčení. Nicméně jsou lidé, kteří se dokáží vymanit na chvilku z těla, a zase se do něho vrátit. V té knize byl návod, tak jsem to zkusil. Několik dní jsem se prohlížel nahatý v zrcadle, to je prý velmi důležité, to aby jste trefili zpět do svého těla, a ne k sousedovi. Když jsem si byl jist, že své tělo znám důkladně, každý chlup, i výběžek, pokračoval jsem v temném pokoji přesně podle popisu v knize. Nebudu Vám to tu popisovat,neb to nemá ani sebemenší váhu.
Přemýšleli jste někdy, že Vás nějaký duch, může sledovat třeba ve sprše, nebo ve vašem pokoji? Děvčata, že Váš manžel či kluk, bude li umět se oddělit od těla, Vás může sledovat, jak se s milencem rochňáte? Byl jsem tedy přesvědčen, že tuto záležitost musím umět, určitě se to někdy hodí. Ale tehdy se nestalo nic. Vůbec nic. Jediné, co se stalo, bylo, že jsem usnul. Alespoň jsem si to myslel. Vše začalo až o několik dní později. První problém nastal asi před týdnem v práci. Po dobré snídani, v naší jídelně, jsem začal pociťovat silnou křeč, která s ocelově železnou silou stahovala hrudní koš táhnoucí se přes celou bránici. Byl to pruh bolesti. Nicméně, to po chabé chvilce odeznělo.Myslel jsem si, že jsem měl něco špatného v jídle, a nevěnoval jsem tomu pozornost.
Bylo neděle odpoledne, a já si po obědě šel zdřímnout. Právě jsem se otočil na břicho, když vidím, že se na stropě objevil paprsek světla, a ten se blížil ku mě. Napřed jsem si myslel, že to bylo sluneční světlo, to ale nebylo v ten den možné, neb bylo venku sychravě ošklivo. Paprsek zasáhl celé mé tělo,a způsobil, že se , to tělo, začalo celé třást, nebo vibrovat. Byl jsem zcela neschopen pohybu. Připadal jsem si,jako nby mě ně co drželo ve svěráku. V šoku, a vyděšený, jsem se pokusil pohnout. Povedlo se. Jak se vše objevilo, tak taky rychle zmizelo. Během následujících dvou dnů, se tento stav objevil ještě jednou.
Dnes v noci jsem ležel v posteli, a přemýšlel jsem o rybičkách v tomatě. Opětovně se objevily vibrace, a já trpělivě čekal, až pominou, a já budu moci v klidu spát. Jak jsem tak ležel, ruka mi vysela dolů, a já se dotýkal koberce. Podařilo se mi zatlačit prsty do koberce, ty jakoby prošly kobercem, a dotkly se podlahy pod ním. Prsty prošly podlahou, a tam byl tuhý povrch, drsný, asi strop bytu pode mnou. Nahmatal jsem hřebík, či co. Po chvilce jsem se čvachtal ve vodě. Přesně v tuto chvilku jsem si uvědomil situaci. Musel jsem zblednou. Vytáhl jsem ruku rychle z podlahy, něco mě odmrštilo, a já se koukal na sebe ze shora. Byl jsem oddělen od těla, a začal jsem mít strach. Jak se dostanu zpátky? Podle popisu v té knize, jsem si začal rychle přát , abych se dostal zpět do těla. Předtím, jsem si ho však důkladně prohlídl. Ano, ty chlupy na zadku jsou mé.
Jak jsem se dostal do těla nevím, ale probudil jsem se. Rychle jsem rozsvítil, prohlédl koberec, nikde nic, a běžel o patro níž k sousedovi, kouknout se, má li opravdu hřebík ve stropě.
Ani soused, ani policie, kterou někdo zavolal, neměli k mému dobrodružství pochopení. Po zaplacení pokuty za rušení nočního klidu, jsem si opětovně ulehl. Však já na to přijdu, co to je.