jirka: (Default)
,,jak se frajere jmenuješ" zeptal se mi samtusák na prodejně, vypadal jako tajný. ,,jak se jmenuji?" mozek mám ve splašeném poklusu. Mám mu říci své skutečné jméno? Co když pracuje pro konkurenci, a jen tak vyzvídá? Kdo to vlastně je? Co chce? A co když pracuje pro pana ,,B" kterého jsem naštval, a on mi hledá, aby mohl přerazit mojí velectěnou čelist? Co když je mé jméno taky na seznamu, jen o pár položek níže, než je Procházka? Na druhou stranu, co když na seznamu nejsem, a já mu řeknu smýšlené jméno někoho, kdo na seznamu figuruje? Třeba zrovna jméno toho zoufalého nešťastníka, kterému se chystá rozbít ústa?

,, Vy jste Samotář, to je jméno"

,,Ano, celým jménem Samotář Tenisák"

,, Narozen tehdy?"

,,Ano" přikývnu. Samtus sáhne do kapsy a se zbytečným ,,promińte" vylovil odtamtud žalostně hubenou peněženku. Poznal jsem jí, je má, a mám v ní i občanku.

,,Tak si jí lépe hlídejte, tamhle ta hnědočeška Vás okradla, a já jsem okradl jí"

Jak rychle se vynořil, tak rychle zmizel. A pak, že jsou samtusáci vyžírkové, ale moment. Kde mám těch pět tisíc?? Stalo se to chvilku předtím, než jsem byl málem přejetý náklaďákem. Hrůzou se Vám ani mysl nenaplní na drtivý dopad, při němž Vás náklaďák poláme a rozmačká, věříte, že budete mrtvý dřív, než Vám pneumatika přejede hlavu, a budete vypadat jako vyzvracený nedělní oběd u Haliny na záchodě. Ne, nejvíce jsem se bál toho, jak se mi bude před očima odvíjet celý můj život. Stačilo přeci, že už jsem ho jednou prožil, a ted by se to mělo zopakovat? Tak nicotný život, ach.

Zazní hlas ,, máš poslední příležitost, poutníče, odskoč" A já ten hlas poslechl, odskočil, a , no, zůstal jsem stát na chodníku, celý a živ. Vlastně, ta hnědočeška mi držela v podpaždí, a hřímala ,, Jsi si jistý?" Poklepala mi po zadku a odešla.
◾ Tags: