Předvánoční shon nemám rád. V práci jsem celé dny, už ani nevím jak vypadá můj byt, nemám čas na blogování a ani celkově na internt či čtení. Když přijdu domů, padnu a spím. V práci jsem v neskutečném presu ale i stresu. A do tohoto všeho se mi rozpadly ty nové brýle. Bez nich opravdu špatně vidím, tak se nikdo nemůže divit, že jsem si ve faktůře spletl číslo, a místo 50 Kusů, jsem vrátil 50000000 Kusů, což byl problém veliký. je mi jenom záhadou, že to počítač vzal. Tohle by přeci mělo být ošetřené. Možná pro ten shon mám malé výpadky paměti. Například si nepamatuji,že bych měl někomu vrátit peníze. Jedná se sice jenom o deset tisíc ale přeci. Zkuste si pamatovat tolik věcí najednou. No a probudil jsem se -- to byo tak. Přišel jsem domů, uvařil jsem si brambor se zeleninou, napapal se, vykoupal se ( pořadí jsem nevím proč otočil ) vykakal se, pomodlil ašel spát. Tedy, čtete dobře, vím, že jsem šel spát. To bylo kolem desáté večer. A najednou, jako nevím jaká marmeláda, jsem se ocitl u vyšehradského hřbitova, ja se procházím a v ruce držím bambusové párátko. T bylo asi v jednu hodinu. Já si Vám vůbec nepamatuji, že bych vstal, oblékl se, a vyrazil na hřbitov. To mi opravdu hlava nebere. Jsem snad já nějaká rozdvojená osobnost? to se mi taky stává, že jdu po ulici kterou dobře znám. mnoho let. A najednou ,,plesk! nevím kde jsem , a jsem. Tedy jsem zmaten. Ale nebojte, prakticky hned se zase vzpamatuji. Nebo se mi stává, že se probudím ve své posteli, obýváku, bytě, ale nevím kde jsem. Taky se Vám takové věci stávají ? Já nevím, neměl bych se jít někam léčit?
A tak jenom tak na uklidněnou