Jeřáby, zelená ulice a taky jsem byl vyhozen z autobusu

Praha začala kvést. Sice pozdě, ale přeci. A ta vůně kterou všude cítíte. I lidé jsou nějak línější a snaží se chytat barvu. A jak se staví. Stavby se začaly rozmnožovat, jenom v okolí pražského Florence jsem napočítal mnoho jeřábů, ta, že jsem přestal počítat v době, kdy jsem zapomněl číslo po číslu. Prostě jeřábů je všude moc ( zde důkaz ). Všiml jsem si také toho, že naše ulice začala zelenat. Ona se začala zelenat již dříve, ale když chodíte do práce za tmy a z práce taky za tmy, nemáte šanci si toho všimnout. Ne - kecám pochopitelně, že jsem si všiml, jen jsem neměl po ruce foťák. zato jsem měl po ruce dnes odpoledne, přímo v autobuse, své smrďáky. Víte, to je druh větrů, při kterých člověk doufá, že si toho ostatní nevšimnou, a nebo i vbšimnou, ale budou dělat jako že si nevšimli. Bohužel si všimli a já byl vykázán z autobusu takovou rychlostí, že se smrďánek nestačil ani v soupravě usadit a letěl se mnou ven na ulici .
U Vltavy dnes chytil rybář rybu. Opravdu, nelžu. Taky jsem na to koukal a nechápal, tak jsem to zapomněl i vyfotit. Ale to je jedno, stejně mi nikdo nevěříte. Možná však uvěříte, že ten rybář měl velký nos. Měl také maličká očka, téměř žádnou bradu a byl absurdně vychrtlý. Připomínal křížence plameňáka a nějakého zastaralého zemědělského nářadí a při bočním větru chodil značně nejistě. Aha, co jsem to ještě chtěl říci? eHMM. Už mi zase po bytě chodí mimozemšťani. Naposledy mi vypili rum. Dnes jsem na ně udělal léčku a místo rumu jsem jim tam dal čaj. A ten nezmizel, co však zmizelo byla má kreditní karta.