Jak jsem se neuhlídal

Konečně nastal den, kdy nemusím do práce. Vlastně dva dny. Neděle a pondělí. Zatímco neděli jsem prochrápal, propil a protwitroval, na pondělí jsem si připravil velký úklid. Vstával jsem už v půl páté ráno, dal si výborné kafe, koukl se co je nového na twitteru a šel uklízet. Narušil jsem tím stereotip kluků. Tedy chápejte kocourů.Pokud jsem utíral prach, myl okno, asistovali docela překáživě. Ale co jsem vytáhl vysavač, kocouři pryč. No a když jsem začal vytírat podlahu, byli kluci všude a ťapali a ťapali, takže se podlaha leskne ťapavě. Ach jo. Při vyklízení kredence také asistovali, a to jsme společně našli poklad. Rum. Neotevřený rum. Poklad jsem opatrně, aby se nerozbil a tím ho neznehodnotil, uložil do spíže, zamkl před sebou a klíč uložil do kapsy, abych si ho nemohl vzít. Co Vám budu povídat, neuhlídal jsem se a spíž odemkl a rum....

Taky tak nesnášíte obaly, na kterých je napsáno, že se snadno otevírají, ale abyste se do nich dostali, musíte použít nůžky, nůž, kladivo, střelnou zbraň a světelný meč? V případě obalu na sluchátka to platí na sto procent.

Dalekohled zběžně přejíždí noční siluetu naší ulice. Rád by něco zjistil, rád by něco vyčmuchal. Mrk sem, mrk tam, mít přehled, co se kde děje, jestli je něco zajímavého, něco, co by se mohlo hodit. Dalekohled se zastaví u jednoho domu. Něco ho upoutalo.Byla to okapová roura, vlastně, bylo to prázdno od okapové roury, která tam ještě nedávno byla. Před ní , tou prázdnotou, stojí zelené popelnice, nic víc, jen popelnice, prázdnota a tma. Dalekohled se sune dál,když v tom, v měsíční záři, stop, dnes měsíc nesvítí.Opravuji. Když v tom, v měsíční tmě, zní to blbě, ale což, se něco nepatrně pohne. Dalekohled trochu více zaostří, aby ve tmě rozeznal detail, kontrast.Mlha se zvedá, psal jsem,že je mlha? Nepsal, tak tedy žádná mlha se nezvedá a tma se třpytí. Dalekohled zaostří malinko víc.Ano, tam to je, teď o trošku víš, možná o půl metru,možná o metr, a... dalekohled přestává šmejdit a slídit. Je v klidu,našel co hledal. Je to okno té mladé slečny co se k nám nastěhovala nedávno. Dalekohled zaostřuje dovnitř do místnosti. Stůl, diář, voda, a postel. Ano, něco se v té posteli hýbe. Dalekohled zaostřuje. Je zklamán. Na posteli leží pes. A kde je ta slečna? Dalekohled nelenil, rozhodl se čekat třeba i celou noc.
Do řiti, to snad není možné, tuhletu noc už jsem se ukafoval, a ta slečna nikde. Odkládám dalekohled, třu si oči. je to jasné musím použít astrální cestu na výzvědy. Ale dnes už ne, jsem utahaný, jdu se vyspat. Tak dobrou vážení.