Zatáhl jsem záclony. bylo to jasné. Takhle se to nemůže povést, musím to udělat všechno úplně jinak. Jinak. Ale jak? Jak se mám toho člověka na věky zbavit? Mám ho udat? Udat, že si v pracovní době trhá chlupy z nosu? Nevím. To by asi nebylo to pravé ořechové. To bych byl spíše zavřený já do blázince. Nebo ho klepnout majzlíkem? Už vidím ty titulky v novinách ,,majzul ho majzlíkem". Copak o to, o mrtvolu bych se postaral, vedle je staveniště, takže do vápna, nebo zabetónovat. Jako Keigiho. Phe. Taky konkuroval, deptal mě. Tak jsem ho, šmik,  a bylo.

Ve středu jsem se setkal s člověkem, kterého jsem dlouho neviděl. pokecali jsme si. Je to ten típek, který, když někoho omyle zabijete, neřekne - žíž, co jsto udělal, ale řekne - ty jó. Kam ho schováme? Pořád nejsem rozhodnutý. Já a vražda, to nejde dohromady. Takhle udávat, jak jsem to dělal před dvaceti lety, to jo, to mi jde. Ale zabít? Ne. Na to musím mít někoho jiného. A co nehoda? Na světě je denně tolik nehod, že jedna by se ztratila. Halo lidi, tak co myslíte.

Švára se popral v hospodě, nemá zub, za to mu židla zlomila žebro. Jen jedno. Je doma a skučí. Tedy švára, židla zůstala v hospodě. Já jsem si šel dnes kouipit brambory. Stačilo jenom kilo. stejně musím šetřit, není možné pořád utrácet donekonečna. nekonečna, jak hezky to zní. Nekonečný vesmír, nekonečné bankovní konto, startrek. Všechno scifi. Vše. No tak jsem si prostě řekl, že ušetřím, a stačí koupit jenom brambory, kilo, za devět u nás mají. Já jsem koupil

1x rýže za 22 Kč

2x vajíčka 48 Kč

1x chleba šum - 13,50 Kč

1x saponát na nádobí 43 Kč

Kilo kuřecích řízků 99 Kč

Jedna cibule 1 Kč

Chery rajčátka 19 Kč kbelíček

2x Kuba dortík 44 Kč

1x Disco co nikdy nejím sám 15,90 Kč

Pravá brazílská káva 132 Kč

Olivový olej 89 Kč

Holič 80 Kč

bramborák na cestu se zelím 23 Kč

1x bublanina v naší domácí pekárničce 32 Kč

Tři šunkové chlbíčky na večer k televizi 44 Kč

No vidíte. A pak, že chlapi můžou chodit sami nakupovat, taková blbost, protože ty brambory jsem stejně nekoupil.