Za vteřinu bude bouřka

Život a smrt

V životě každého živého tvora, tedy i člověka, je jedna věc jistá. Smrt. Smrti nikdo neunikne, i když, člověk od samého počátku doufá, že on je ta výjimka, a že pro člověka existuje svět, sféra, kde přežívá jeho duchovno, duše, mysl, je jedno, jak se to nazve. Člověk věří, že se v novém těle vyvíjí, nebo se navrací ze smrti zpět na Zem. Svědectvím takové víry od pradávna, jsou již neandrtálské hroby doby před více než pěti tisíci let, mumifikace ve starém Egyptě, i předkřesťanské pohanské rituály. Jenže našemu současnému světu, pouhá víra nestačí. Musíme mít důkaz. A tento důkaz hledají vědci z oborů lékařských i fyzikálních. Tento výzkum je vlastně složen převážně v oblasti vzpomínek na dřívější život a prožitků v blízkosti smrti. Jenomže člověk je namyšlený živočich, který kvůli svému nadřazenému intelektu považuje za nepřístupné, že by měl zemřít a obrátit se v prach, stejně tak, jako živočichové nižší, kterých využívá pro vlastní pohodlí a potěšení. Je to rasová nadutost, jak může člověk považovat pro sebe křehké duše, jako jediné povolené k žití v posmrtném životě ? je snad člověk vyňat z mechanismu vesmíru, který, jak se zdá, funguje v mezích struktury vesmírného stroje ? život, tedy energii, nelze zničit, ale lze jí převést do jiné podoby. Děje se s námi po fyzické smrti totéž ?