Jirkův Žbrbláček

Přišel jsem na takový nápad. Bylo to v době, kdy jsem přemýšlel nad kuřáky. Proč tolik kouří? A proč všude kouří? A co udělat zákon, že kuřáci smí kouřit pouze a jen u sebe v bytě? Nedokážu pochopit, jak někdo může nevydržet třeba jenom jeden den bez cigarety. Já si například dám rád pivo. To ale neznamená, že budu pít všude a pořád, že budu pít v práci, na zastávce,posteli a nebo při milování. To by si mohla taky žena při milování splést mužské kožené s cigaretou. To by taky mohla taková blondýna myslet, že ho má muž úplně rozžhaveného. A to myslím ne. No, tak když jsem takhle přemýšlel v tramvaji, koukaje do týla nějakého kluka, přišel jsem na nápad. Budu fotit jenom tak, nebudu koukat co fotím, prostě budu chodit a cvakat. TAk jsem i učinil, a toto je výsledek.

( Chci koukat na fotky a popíjet slivovici )

Nejen, že jsem se tam tisíckrát vztekl, že musím do práce. Nejenom, že jsem si tam upšouch. ale taky jsem jsi tam dal kafe, dobře podrbal zaměstnance, dal schulu a co je důležité, šel jsem tou uličkou tisíckrát z práce, ale i  do práce. perostě se podzimní a je úplně jasné.že se pomalu, ale rychle, do Česka plíží zima. Je hnusně, prchavě, nepříjemně a co více, vlasatě. Již je čas na groček. ale jaký rum koupit a kde? Dnes ráno jsem například nemohl sesadit zimu ze zad. Co bude dál? Bude hůř? Nebo budou levmější koloběžky?

Mám rád fotoblogy. Mám i některé vybrané, kam rád chodím. A nejraději
mám ty fotoblogy, které ukazují příběhy ze života. Mám jich pár
vybraných. Například:
cottonmanifesto
urbpan
M6K5
Jarku
Amélie
Boba
Sargo
a
plno dalších. Jenomže je těžké dobré fotoblogy najít. A hlavně, aby se v
nich objevoval život. Znáte nějaké?

[Poll #1872024][Poll #1872024]

Třetí patro  - levá strana - čtvrtý, pátý a šestý okno jsem bydlel skoro dvacet let. Dětský pokoj jsem měl společně se sestrou ve čtvrtým okně. Výrobna dětí je páté okno a kuchyň je z druhé strany, směr do dvora. V šestém okně je obývák a v něm rákoska, kterou šlehal za neposlušnost mého dědu jeho otec, tedy můj praděda. Schytali jsme to s ní snad všichni, většinou již nežijící. Teta, strejda, teta, matka, já, sestra. Kdyby někdo chtěl okusit, rákoska je pořád funkční.

Tak jsem se dnes, v tom nehezkém horkém jaru, vydal na shromáždění. Cestou jsem vytvořil fotky, schválně, poznáte??? Mimochodem, všimli jste si, že dnes bylo úplně jako v červenci? Tedy více jak třicet stupňů? Co nás asi čeká v létě, šedesát? Je čas emigrovat na Sibiř, kdo jde se mnou? Nikdo? No nic, tak se poklochejte letošním jarem. Ale pozor, v tomto horku Vám neradím pít. To mi připomnělo příběh. Jednou jsem se přesně v takovém vedru vožral a --- to si snad nechám pro sebe. Tak tedy

( Chceš koukat na fotky? Klikni )

Sem jsem jako dítě jezdil hrozně rád. Ach jo chato, vrať se