Myšlenka reinkarnace patří k základnímu vědění lidí, i když někteří vědomost potlačují, a je zaznamenána v té či oné podobě ve všech civilizacích a v každé epoše lidských dějin. Myšlenka reinkarnace vzbudila zájem mnoha básníků křesťanů, i když křesťanské církve, stejně jako mnoho Biblických učení, považují tuto myšlenku za kacířskou. Církev toto učení odsoudila, a prohlásila ho za bludné. Bohužel. A i když je v Bibli zmínka, ba dokonce i náznak (Ježíš Kristus vstal) tvrdě trvají křesťané, že duše není věčná.
Učení karmy a reinkarnace není sice učení Ježíše Krista, avšak po důkladném studiu zjistíte, že jeho myšlenky jsou stejné, či hodně podobné, učení v Bhagavadgíty. V obou učení je jeden velký a doporučení cíl lidstvu v tom, nemuset se znovu narodit v tomto pomíjivém světě, nýbrž se s milující oddaností Bohu se postupně očistit a tak se skrze Boží milost osvobodit od neustálého koloběhu zrození a narození ve hmotě. Jinými slovy, neexistuje žádný rozpor mezi obsahem víry křes´tanské a Védské či buddhistické.
Před všemi otázkami pro a proti, stojí totiž jednoduchá otázka, a sice ,,proč ne?" Proč by reinkarnační učení, je li správně pochopeno, nemohlo být slučitelné s křesťanským učením? A další otázka, co jsou vlastně hlavní výroky křesťanství? Ježíš nám odpovídá na tuto otázku takto.
,,...a jeden zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel:,,mistře, které přikázání je v Zákoně nejvyšší?" On mu řekl ,,Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Další co řekl – miluj svého bližního, jako sám sebe. – Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i proroci. ( evangelium podle Matouše22,35-40 a také Marka 10,25-27)
Tato Ježíšova odpověď není jen v křesťanství, ale je součástí každého náboženství, zvláště pak védského či buddhismu. Nejdůležitější z celého učení Ježíše Krista je, aby člověk všechno své jednání, svůj majetek, své tělo, mysl a svá slova, zasvětil oddané službě Boží. Tedy opětovně, srovnatelné s Buddhismem.