Jirkův Žbrbláček

A to do posledního písmenka. Někdo, vím kdo, ho přitáhl do práce a
nechal bez dozoru. A ten uličník začal skákat z člověka na člověka a při
tom skákání se i rozmnožoval.
V pátek před týdnem, jsem jsem se připlazil domů v horečkách, mokrým a
odřeným nosem a vidinou. ano, měl jsem TU vidinu o které jsem Vám
neříkal. Ale říkal jsem jí někomu jinému. Šel jsem po ulici a chtěl
chytit cizího psa za ocas ( později se ukázalo, že to vidina nebyla) a
ten pes se proměnil v hada a já jsem se ho snažil srolovat, tak jak se
rolují hadice, což se mi pokud si dobře vzpomínám nepodařilo.

Ale teď se vracím domů. Padl jsem do postele a až do neděle prochrápal, a
to bez léků, propotil peřiny, rozbil zrcadlo v koupelně, a jak jsem si
všiml, ovšem nejsem si jistý kdo to byl, pověsil notebuk do síťovky a tu
jsem pak vyvěsil z okna. Ještě, že tam zůstal. V pondělí jsem v potom
hodil v práci vir na kolegu, a šel se kvalitně opít. No jaký jsem?

Ps: Abych se vrátil k té vidině rolování hada. To jsem se pak dozvěděl od sousedky, že jsem roloval ocas jejich kocoura Ládínka.