![[personal profile]](https://www.dreamwidth.org/img/silk/identity/user.png){kind=small}
Stále více se přikláním k názoru, že lidstvo udělalo nenapravitelnou chybu, už tehdy když slezlo ze stromů. Dokonce si dovoluji tvrdit, že chybou bylo, vůbec na stromy lézt, že jsme všichni pěkně měli zůstat v oceánech, ba, co v oceánech, měli jsme zůstat hvězdným prachem, protože pak by se nemohlo stát to, že téměř dva tisíce let poté, co jednoho člověka přibili na kříž za to, že říkal, jak by bylo ohromné chovat se k sobě slušně a ohleduplně, přímo neslušně a neohleduplně na stanici metra zmizel můj oblíbený automat na kávu, a byl nahrazený neoblíbeným automatem na Coca Colu. Když jsem to ráno zjistil, zalapal jsem po dechu. Srdce se rozbušilo, tlak vylétl přibližně do takové výše, která je srovnatelná s výškou rozpadajícího se letadla, když vteřinu předtím do něho narazil meteorit. Tep zrychlil, pravá srdeční klapka přestala pracovat, mžitky před očima, jedna mžitka za druhou. Tu jednu mžitku jsem poznal. Byla to ta, která mi včera zpívala své oblíbené chrochty ve vaně, a teď mi tvrdila, abych se napřed vzpamatoval, a teprve potom začal panikařit. Prostě, ztráta mého automatu, byl pro mne kulturní šok.
Tags: