Jirkův Žbrbláček

Už jste někdo viděl totálně, ale úplně úžasně totálně naštvaného tenisáka? Tak to ani neuvidíte, protože se Vám neukážu. Ještě to tak. Bohatě stačí, že jsem se mohl ráno hezky po dlouhé době prospinkat, polštář poslintat, a ono tohle. To je ale opravdu prasárna, to se ani vědět či vidět nechce. Jako, kdyby čekali. Fakt, museli čekat a špehovat, až jednoho krásného rána nevypadnu v půl páte do práce, ale zůstanu doma. Muselo jim hned být jasné, že spím. Taková potupa, nahý si to vychrupuji v posteli, okno dokořán, jen ta prdelka, někdo by řekl chlupatý zadek, hezky vystrčený z pod peřiny. Ráno mi probudil řev sekačky na trávu, což to bych ještě zblajznul. Ale když si spíte doma nahatý, neočekáváte nic nepředloženého, a ono. Ano. Uhodli jste. Opravovali fasádu. Viseli na lanech, a jen tak se koukali do příbytků a opravovali fasády. No tak frajere, ty co mi čumíš do bytu, kdo ho má hezčího???

Tak hurá schovat se co nejhluběji do země